ABECEDA pájení
Výhodou klasických vývodových součástek je jednodušší ruční pájení na DPS. Součástky jsou relativně velké a snadno se s nimi ručně manipuluje. Jejich nevýhodou je nutnost DPS s poměrně velkými pájecími ploškami a vyvrtanými otvory. Vodiče, konektory a vývody součástek musí být před provedením vlastního spoje popájené a jejich povrch nesmí být zoxidovaný. Odstranění oxidů se provádí chemicky nebo mechanicky. Nemohou být použité agresivní látky a pozornost vyžaduje i čistění skalpelem, jemným smirkem či svazkem skleněných vláken. Vždy je nutné vývody před pájením omýt v isopropylalkoholu aby se odstranily mikroskopické části brusiva. První fází bývá odizolování vodiče pomocí speciálních přípravků (někdy pouze nožem nebo skalpelem). Zde vzniká velké nebezpečí poškození (naříznutí) vodiče, což je závada neakceptovatelná! Popájení je operace nezbytná, aby se zajistil potřebný stykový úhel a tím i konvexní tvar budoucího spoje. Před pájením na DPS se provede vytvarování vodičů pomocí pinzety nebo speciálního přípravku. Zkrácení vodičů na požadovanou míru se musí provést již před vlastním zapájením na DPS.
Popájení vodičů a vývodů elektronických součástek se provádí ručně mikropájkou nebo ve vaně s roztavenou pájkou a přesně nastavenou teplotou. Vývod součástky nebo vodič pomocí pinzety namočíme do rozpuštěného tavidla a následně do vany s pájkou. Je třeba dodržet vhodný úhel náklonu a rychlost vytažení vodiče z cínové lázně. Popájení vodičů se provádí cca 1mm od izolace, u ostatních elektronických komponentů rovněž cca 1mm od těla součástky (pokud technická dokumentace neuvádí jinak). Popájení se provede tak, aby pod vrstvou pájky byly ještě viditelné obrysy vodičů. Lépe je primární popájení provádět těsně před vlastním pájením na DPS. Nikdy se nesnažíme pájet přímo bez předchozího „pocínování“!
ANO
(KM, 5. 11. 2011 19:10)